Podzimní sklizní práce na zahradě nekončí

Na záhonech ještě zůstávají odolnější druhy zeleniny (ředkvička, salát, kedlubny, mrkev, petržel, zelí, květák a kapusta) společně s těmi, které zůstanou na záhonech celou zimu. Ano, i v zimě máme zabezpečený zdroj čerstvé zeleniny plné vitaminů v podobě růžičkové kapusty, kadeřávku, pórku a pastiňáku, o které se se zájemci dělíme ve fresh bedýnkách (zelenina je i v zimě opravdu čerstvá, ze záhonu právě utržená). Na využití posledních dvou uvedených má ovšem velký vliv teplota. Pokud totiž mrzne, až praští, ani motykou se zmrzlou půdou k pórku a pastiňáku neprokopeme.
Na podzim nastává čas vrátit do půdy to, co jsme jí pěstováním "sebrali". Jsou to především důležité prvky, které jsou obsaženy v kompostu a hnoji. Všechny důležité prvky jsou samozřejmě součástí chemických hnojiv, která ale na naší zahrádce nepoužíváme. Takže kompostu a hnoje není nikdy dost. Naštěstí chováme několik slepic a v králíkárně spokojeně podupávají králíci (ostatně i zvířata by měla do přírodního koloběhu vrátit to, co z něj dostala v podobě křupavých a šťavnatých listů). Využíváme i sousedské výpomoci v podobě hnoje koňského. Používáme i popel ze spáleného "čerstvého" dřeva nebo léčivé výluhy z rostlin (kopřivy, přeslička, kostival). Na podzim tedy přichází náročná dřina - rozvozit kompost a hnůj na zahradě a zarýt ho do půdy (a to nemluvím o neustálém přehazování kompostu). Mozoly na rukou jsou bolestivé, ale ta námaha za to stojí. Tímto způsobem hnojení se uzavírá koloběh přírody a naše půda díky němu zůstává zdravá a úrodná.

Naši výhradní dodavatelé hnoje - slepice

a králíci

Věřili byste, že díky této obyčejné hromádce koňského trusu na zahradě všechno bujaře roste?