O zelenině





Dýně v české kychyni chybí
Česká kuchyně dýně tak trochu opomíjí. Přitom dýně lze připravit nasladko i naslano. Z dýně připavíte polévku, můžete je servírovat místo brambor (třeba pečené s rozmarýnem nebo podávat se zakysanou smetanou), vynikající je dýňové rizoto, dýně lze použít na dýňový chleba, dýňový koláč nebo zavařit jako kompot. Navíc dýně obsahují řadu důležitých látek, jako hořčík, draslík, sodík, beta karoten a vláknina. Zásobu cenných látek nám dýně poskytnou i v zimě, protože jsou dobře skladovatelné (dle druhu dýně 4-12 měsíců). V našich fresh bedýnkách najdete dýni Hokkaido zelenou i červenou, máslovou dýni a dýni Goliáš. Blíže se seznámit s dýněmi můžete v následujícím článku.

 
Patison nejen na dietu
Na patison se při pěstování n zahradách tak trochu zapomíná, ale tato zelenina je velmi chutná a dobře stravitelná. Patison obsahuje vysoký obsah vlákniny a vody, proto je doporučován při redukčních dietách. Obsahuje také důležité minerální látky a vitaminy (draslík, vápník, železo,  vitamin C a betakaroten.

Čínská hořčice – vitamin C z Asie
Návštěvníci čínských, japonských nebo thajských restaurací čínskou hořčici velmi dobře znají z mnoha pokrmů. Listy této křehké aromatické zeleniny mají jemný hořčičný akcent a pro svoji pikantnost se hodí pro ozvláštnění zeleninových salátů. Starší listy s výraznější pikantností jsou vhodné k masu,lze je podusit ve wok pánvi s další zeleninou a kuřecím či vepřovým, hořčice je výborná na dochucení polévek. Čínská hořčice může přezimovat ve skleníku a její listy obsahující 10x více vitaminu C než citrony jsou tak důležitým zdrojem vitaminu C přes zimu, kdy není k dispozici čerstvá zelenina. Hořčice je bohatá na bílkoviny, vlákninu i sacharidy, obsahuje vyšší podíl vápníku, draslíku, fosforu a je zdrojem beta-karotenu. Hořčičné silice mají i léčivé dezinfekční účinky, takže nám pomůže překonat různá zimní nachlazení. Proto v našich bedýnkách s čerstvou zeleninou nebude čínská hořčice chybět.


Lichořeřišnice - léčivý zázrak z květinové zahrádky
Klasická medicína proti bakteriím podává antibiotika, ale vy si je můžete vypěstovat na zahrádce sami. Plazí se po zahrádce a doslova září žlutými, oranžovými nebo červenými květy. Léčivka lichořeřišnice obsahuje přírodní antibiotika, která působí proti bakteriím (zlatý stafylokok, streptokok, salmonela) a kvasinkám. Proto se doporučuje lichořeřišnici používat jako podpůrnou léčbu při různých zánětech (močových nebo dýchacích cest), usnadňuje také vykašlávání, pomáhá při nachlazení či infekcích kůže. Díky močopudnému působení je lichořeřišnice doporučována u močových infekcí, zánětů močového měchýře nebo zánětu prostaty. Odvar z lichořeřišnice je vhodný při vypadávání vlasů. A proč takto lichořeřišnice působí? Tato ozdobná rostlinka obsahuje řadu účinných látek - flavonoidů (isoquercitrin a kampferol), přičemž nejúčinější je glukotropaeolin - benzylglukosinolát, který se vylučuje do moči, kde ničí řadu bakterií a kvasinek (je ovšem nutné ji užívat několikrát denně, stejně jako antibiotika, aby se v moči uchovala účinná koncentrace). Díky obsahu antokyanů a poměrně vysokého obsahu vitamínu C je v lidském těle účinná v boji proti volným radikálům. Konzumují se jak listy, tak barevné květy.
Chuť lichořeřišnice je lehce kořeněná, trochu pálivá a připomíná řeřichu.
I v našich fresh bedýnkách najdete lichořeřišnici, kterou můžete dochutit a ozdobit zeleninový salát.
Lichořeřišnice



Kadeřávek - zimní zelenina pro každého
Kadeřávek je v české kuchyni tak trochu zapomenutá zelenina, která je velmi otužilá. Má mnoho odrůd, takže záleží na každém pěstiteli, jakou odrůdu zrovna zvolí. Zelené odrůdy kadeřávku vydrží teploty až -15 stupňů pod nulou a fialové jsou ještě odolnější. Kadeřávek se může sklízet od zimy až do jara a v kuchyni nám tak v "na zeleninu chudé" zimě poskytne řadu důležitých látek. Kadeřávek obsahuje draslík, železo, beta karoten, vitamin E a C. Při sklizni, která začíná na podzim a končí až zjara, se postupně odlamují listy, které jsou určeny ke spotřebě. Kadeřávek je nejlépe sklízet po prvních mrazících a vydrží i pod sněhem. Lze ho konzumovat čerstvý, vařený, v polévce, jako přílohu, udělat z něho karbanátky nebo také zamrazit. Taková vydatná kadeřávková polévka v zimních mrazivých dnech nejen zahřeje, ale i poskytne důležité vitamíny a stopové prvky. Proto v našich podzimně-zimních fresh bedýnkých kadeřávek rozhodně nebude chybět.
Kadeřávek

Rajčata v boji proti rakovině prostaty
Vědecké studie ukázaly, že riziko vzniku rakoviny prostaty je o třetinu nižší u mužů, kteří pravidelně konzumují rajská jablka nebo rajský protlak či kečup. Důvodem je pravděpodobně vysoká hladina antioxidantů v rajčatech, mezi něž patří karotenoid zvaný lykopen, která zřetelně zpomaluje stárnutí prostatických buněk a oddaluje vznik rakoviny. Lykopen vyvazuje volné radikály, které poškozují buňky, a ty jsou následně odstraněny z organismu. Vůbec nejnižší výskyt rakoviny prostaty byl prokázán ve Středomoří, zejména v Řecku a Itálii, kde se konzumují rajčata ostošest. Rajský protlak, kečup či rajská jablíčka obsahují spoustu lykopenu, ale naše tělo ho dokáže absorbovat pouze za přítomnosti tuku. Proto je vhodné rajčata podusit na oleji nebo z nich připravit omáčku na těstoviny či rajčatovou polévku. Takto připravená rajčata dokážou zvýšit hladinu lykopenu v krvi dvoj- až trojnásobně. Rajská jablíčka je také možné konzumovat syrová s trochou olivového oleje nebo v podobě známé italské pochoutky caprese (rajčata nakrájená na kolečka a prokládaná mozzarellou) či pojídat sušená rajčata naložená v oleji. (podle knihy: Biologické hodiny, Roizen, Stephensonová)
Zdravé a chutné recepty z rajčat naleznete v sekci Recepty a rajčata nejrůznějších barev a tvarů se objeví i v bedýnkách s čerstvou zeleninou.

Žádné komentáře:

Okomentovat